Je více zaměřená na zvládnutí akutní krize. Ta je obvykle způsobena nečekanou událostí, která otřásá našimi dosavadními životními jistotami, případně přesahuje naši aktuální schopnosti jí čelit. Společně nejprve stabilizujeme situaci, aby se emoce uklidnily a bylo možné lépe vnímat, co se vlastně děje. Současně hledáme, o co se můžete opřít – své blízké, praktické kroky i malé každodenní rituály, které vám dají pocit jistoty.
- náhlé životní ztráty a šokové události (úmrtí, rozchod, výpověď)
- akutní dopady traumatických zážitků nebo nehody
- silné emoční rozkolísání, pocity zahlcení a dezorientace
- krize vyplývající z pečovatelské zátěže či syndromu vyhoření
Cílem krizové intervence je hlavně emoční stabilizace a plánování dalších kroků s cílem nabytí ztracené rovnováhy.
Při práci využívám prvky z tísňových rozhovorů, grounding techniky a strukturované plánování, aby se situace postupně stala přehlednější a zvládatelnou.
Postupujeme tempem, které zvládnete, a v bezpečném prostoru, kde není potřeba předstírat ani zlehčovat, co prožíváte.
I když se to v období krize zdá nemožné a těžko představitelné, dobře zvládnutá krize s sebou nese i možnost transformace a dalšího osobního růstu.